Rozkládá se v členité pahorkatině v podhůří Těšínských Beskyd. Název „Dolní“ je poněkud zavádějící (a v současnosti platí vlastně jen pro historickou část a část „Pod Zelenou“).
Každý cyklista vám potvrdí, že se pořádně zapotí při jízdě z města do Dolního Žukova – musí totiž překonat více než 150 metrů stoupání!
Nejvyšší bod Dolního Žukova totiž leží v nadmořské výšce 386 m, kdežto nádraží v Českém Těšíně jen ve výšce 190 m n.m. Název „Dolní“ je jen relativním vyjádřením směrem k Hornímu Žukovu (421m n.m.).
Dolní Žukov se rozkládá nad údolím řeky Olše, resp. Olzy a města Těšína. Na východě se dotýká města Českého Těšína, části Svibice, na západě je to pak obec Třanovice a Vělopolí. Ze severní strany sousedí městské části Mistřovice a Koňakov. Z jihu je to obec Ropice. Samotný Žukov se dělí na Horní a Dolní.
Integrace k Českému Těšínu
V současné době jsou jak Dolní Žukov (od 1. července 1960), tak i Horní Žukov (od 1. ledna 1975) součástí Českého Těšína.
Po roce 1990 se vzhled i charakter obce začal radikálně měnit. Zemědělské podniky končily svou neefektivní činnost (2 kravíny, státní statek), zemědělská půda byla v rámci restitucí vrácena původním majitelům, obec byla plynofikována, čímž se podstatně zlepšilo životní prostředí. Také počet obyvatel začal narůstat – zejména díky liberalizaci stavebního zákona o výstavbě rodinných domků (podle posledního sčítání lidu v r. 1991 měla obec 992 obyvatele, ale k r. 1993 již 1013 občanů a 301 popisných čísel), k dnešnímu dni vyrostlo přes 30 novostaveb – Dolní Žukov se stává atraktivní oblastí pro novou výstavbu – leží v krásné přírodní oblasti a přitom má velmi dobrou dopravní obslužnost (linka MHD).
Zvláštní pozornost si jistě zaslouží i stavba, která sice poněkud naruší klidné životní prostředí obce, ale nepochybně prospěje městu Český Těšín od přetížené kamionové dopravy – přeložka rychlostní komunikace R I/68, jejíž mimoúrovňová křižovatka v oblasti Pod Farmou bude patřit k novým dominantám obce.
Zajímavosti z přírody
K přírodním zvláštnostem patří malebné údolí potoka Šadový s několika kaskádovitými rybníky, krásné meandry bezejmenného potůčku, který směřuje do sousední Ropice. Zajímavostí je i zmínka o těžbě železné rudy v předminulém století. Několik smíšených lesíků poskytuje bezpečné zázemí početným skupinkám srnčí zvěře.
V našem okolí se pohybuje spousta volně žijící zvěře, postupně tratí svou plachost a není vůbec neobvyklé je pozorovat v blízkosti našich zahrad.
V Dolním Žukově také máme Daňčí oboru pana Ščerby, která je zajímavou turistickou atrakcí.
Dolní Žukov je obklopen pohořím Beskyd a tak při hezkém počasí se místním i turistům nabízejí nádherné pohledy na dominantní vrchy Beskyd, kterými jsou např. „Čantoryje“, „Javorový“ a zejména nejvyšší z nich „Lysá Hora“.
Z historie obce
Z historického hlediska je možné dohledat záznamy o Žukově v písemnostech jako je např. Zeměpisný slovník Polského králoství, který udává z r. 1268 název obce „Szucowo“. Úplně první zmínka se nachází v písemnostech papeže Jiřího IX ze dne 26. května 1229, v nichž se potvrzuje vlastnictví obce klášteru z Tyńce u Krakova. Dle známého polského jazykověda Alexandra Brücknera, název Žukov vznikl od slova „Żuk“ jež znamená druh brouka. V 16. století obec patřila rodině Skrbenských, posledním pak vlastníkem byl šlechtic Magnus de Bludovsky z Dolních Bludovic.
A jak se to vlastně má s názvem Žukov? Odpoví nám kronikář Města Czeslaw Gamrot.
Jak uvádí uznávaný polský lingvistik Alexander Bruckner, název Žukov (Żuków) vznikl zřejmě od slova žuk. Česky ekvivalent je chroust, kdežto přípona (v polském jazyce – ów) ukazuje podle Brucknera na roztoče gammasus coleaptratorum (v polštině žukowiec), který parazituje na chroustech. Je pravděpodobně, že v dávné minulosti obec Žukov postihla invaze nějakého chroustovitého hmyzu a to ve větší míře, než okolní vesnice.
Jiná verze tvrdí, že ves byla pojmenována od osobního jména Żuk, které se podle knihy W. Taszyckého Najdawniejsze polskie imiona osobowe vydané v roce 1926 v Krakově, vyskytovalo již v první polovině XII. století.
Ve starých dokumentech je vesnice nazývána Suckowo (rok 1229) a Szucowo (rok 1268). V roce 1523 se například vyskytuje tvar Zukuow a v letech 1683 až 1695 Žukow či Zuckuw v letech 1684 až 1686. V roce 1719 se poprvé objevuje tvar Zukau.
Co všechno víme o historii Žukova?
První písemná zmínka o obci je z 26. května 1229. Jedná se o listinu, v níž papež Řehoř IX. (1227 – 1241) potvrzuje, že obec Žukov (Suckowo) je majetkem benediktinského klášteru ve městě Tyniec (nedaleko Krakowa) a má tím pádem právo vybírat desátky. Benediktini také vybudovali dřevěný obranný dvůr, na jehož místě pak vznikl nynější zámeček v Chotěbuzi. V roce 1268 tyniečtí mniši obdrželi privilegium těžby soli pod obcí Szucowo. Poté až do XVI. století obec patřila klášteru v Orlové, který provozoval i hospody a to nejen v Žukově, nýbrž i Těrlicku a Ostravě,jelikož v té době se
na hlavních komunikacích pohybovalo mnoho kupců díky rozvinutému obchodu mezi Moravou a Polskem. Žukov se nacházel na důležité křižovatce obchodních cest. (Z Polska na Moravu a ze Slezska do bývalého Pruska). Další písemná zmínka z období středověku se dochovala z roku 1295. Jedná se o stížnost adresovanou diecézii ve městě Wrocław, a uvádějící, že některé obce, například Vendryně, Lištná či Žukov, neplatí církevní daň.
Pojmenování Horní a Dolní Žukov se poprvé objevilo v 16. století (rok 1523) vlivem kolonizace území. Ve stejném roce těšínský kníže Kazimierz II Kazko vydává nařízení, na základě kterého je možno kupovat pouze těšínské pivo. Od roku 1526 po převzetí Slezska Habsburky, na Žukovany, stejně jako na obyvatelé řady jiných slezských obcí těžce doléhá zpřísnění podmínek roboty. V roce 1766 se Dolní Žukov ocitl ve vlastnictví Těšínské Komory, která spravovala rozsáhlé majetky Habsburků v Těšínském knížectví a to až do roku 1918. Naproti tomu Horní Žukov od roku 1532 vlastnila celá řada samostatných feudálů.
V XIX. století se řada občanů obou tradičně zemědělských obcí začíná navíc zabývat sadařstvím a pěstováním zeleniny. Vypěstované přebytky pak prodávají na trhu v Těšíně. Zelinářstvím se začal nejprve zabývat rod Wojnarů v Dolním Žukově. Když ostatní lidé ve vsi viděli, že podnikavost Wojnarů přináší své plody, začali je následovat.
